Hagia Sophia je nejnavštěvovanější muzeum na světě. Je to jedna z předních světových památek z hlediska dějin umění a architektury. Východní římský filon v 6. století zapsali mezi 8 divů světa.

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya31.jpeg

Kostel byl kostelem po dobu 916 let, až v roce 1453, byl Fatihem Sultanem Mehmedem přeměněn na mešitu a dalších 482 let sloužil jako mešita. Na příkaz Atatürka a z rozhodnutí Rady ministrů se v roce 1935 přeměnil v prohlídkové muzeum. V roce 2020 z rozhodnutí prezidenta Recep Tayyipe Erdogana opět slouží jako mešita k uctívání muslimů.

Zde je 30 důležitých informací o Hagia Sophia.

1 – Co znamená Hagia Sophia?

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya1.jpg

Původní název kostela, byl Megale Ekklesia tzv. Velký kostel. Od 5. století nesla církev název Sophia a veřejnost kostel začala nazývat “veřejnou velkou církví”. Po dobytí města v roce 1453 se název kostela změnil, již na dnes používaný „Hagia Sophia“.

Někteří se mylně domnívali, že název kostela vznikl k uctění památky světce jménem Sophia. Kostel, byl však zasvěcen Theii Sophii, druhé části v křesťanské trilogii, Svaté moudrosti. Slovo Hagia Sophia znamená posvátná / božská moudrost, skládající se ze slov Aya (svatý, svatý) a Sophos (moudrost).

2- Kostel třikrát vystavěn

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya2.jpg

Průřez Hagia Sophia (od Antoniades). C: Nebeský Eyice

Poté, co Konstantin I. (r.324– r.337 n.l.) přijal křesťanství, jako legitimní víru, začala  výstavba velkých kostelů, v různých oblastech říše. První kostel Hagia Sophia byl postaven na kopci (Sarayburnu) ve 4. století a to v podobě dřevěné baziliky. Tato první stavba se obecně připisovala Konstantinovi I., ale kostel se dokončil, až za vlády jeho syna Konstantia, který říši vládl v období let r.337 až 361 n.l. Slavnostní otevření Hagia Sophia se uskutečnilo 15. února r. 360 n.l.

Budova nebyla nijak veliká a bohužel 20. června 404 n.l. kostel vypálili, byla to doba nepokojů. Později vládce Theodosius II. (vládl v období r. 408-450 n.l.) nechal kostel přestavět a rozšířit o 5 lodí. Slavnostní otevření se uskutečnilo 10. října roku 415 n.l.

Druhý požár vypukl v kostele 13 ledna roku 532 při povstání lidu proti Justinianusovi ( vládl v období r.527–565n.l.) a jeho manželce. Císař Justinian později pověřil Anthemiose z Tralles a Isidorose z Miletos, aby místo restaurování kostela do původního stavu raději postavili kostel nový, větší a daleko honosnější. Rekonstrukce kostela započala 23. Února a trvala do roku 537n.l Hagia Sophia byla slavnostně otevřena 27. prosince r.537 n.l.

3 – Sloupy a kupole byly přivezeny ze starověkých měst

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya3.jpg

Císař Justinian na stavbu kostela shromáždil materiály ze starých budov v celé říši a okolí. Například na stavbu použili osm velkých červených sloupů z porfyrů v Egyptě a nebo také z Heliopolisu, sloupy z chrámu Artemis v západní Anatolii Efezu, Kyzikosu a Ba’lebeku v Sýrii. Také zde využili kupole různých typů a barev dovezených z různých regionů.

4 – Kupole

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya4.jpeg

Nejdůležitější novinkou v architektuře Hagia Sophia byly rozměry kupole, která dominovala centrálnímu prostoru. Kupole zakrývající hlavní prostor je 55,60 metrů nad zemí a její průměr je 31,87 ve směru sever-jih a 30,86 metrů ve směru na východ a západ. Zatímco se stavěla Hagia Sophia, architekti používali při stavbě budovy mramor, kámen a cihly. Lehké a pevné cihly, speciálně vyráběné z půdy Rhodosu, byly použity ke stavbě  kupole z důvodu ochrany proti zemětřesení.

5- Císařská brána

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya5.jpeg

Dveře nazývané císařská brána, používal pouze císař. Dveře umožňují přechod z vnitřního narthexu do středu Hagia Sophia. Brána je vyrobena z dubového dřeva, vysoká 7 metrů, s bronzovým rámem a je nejvyššími dveřmi objektu. Křídla dveří pocházejí ze 6. století a jsou pokryté bronzovými deskami. Z dochovalých písemných dokumentů starověkého Říma plyne , že použité dubové dřevo pochází ze samotné Noemovy archy.

6- Apsis Mozaiği

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya6.jpg

Předpokládá se, že všechny obrazové mozaiky v budově byly odstraněny v ikonoklasovém období. Po skončení tohoto období, v roce 843, byla v Hagia Sophia vyrobena první obrazová mozaika, Apsis Mosaic. Mozaika; Uprostřed je vyobrazena sedící panna Marie na polstrovanném trůnu vyzdobeného drahými kameny a na klíně držícího Ježíška.

7- Dva andělé v apsidě

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya7.jpg

Napravo od apsidy je zobrazen anděl Gabriel a nalevo je zobrazen anděl Michael. Vyobrazení Gabriela z větší části přežilo. Ve vyobrazení Michaela se dochovala špička křídla a část jeho chodidla. Představení těchto dvou andělů je považováno za součást apsidy z období druhé poloviny 9. století.

8- Viking Post

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya8.jpeg

Uprostřed jižní galerie jsou na mramorovém zábradlí vytesán vzkaz vikingského vojáka, který v 9 století pracoval jako žoldák v armádě ve východním Římě.

9- VI. Leon Mozaiği

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya9.jpg

Mozaika z 10. století se nachází na císařské bráně. Vyobrazení Ježíše držícího v levé ruce otevřenou bibli. Císař VI. klečí u jeho nohou. Pravou rukou žehná Leonovi (816-912). Na pravé straně mozaiky je vyobrazen Gabriel a vlevo z našeho pohledu Panna Marie.

10- Mozaika prezentace

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya10.jpg

Nachází se na krásných dveřích jižně od vnitřního narthexu. Mozaika na dveřích, byla odhalena Fossatim v roce 1849 během restaurování Hagia Sophia. Uprostřed panelu, který se skládá ze zlaté mozaiky, je vyobrazena Panna Marie držící v náručí Ježíška. Po levici Panny Marie je zobrazen Constantine s modelem Konstantinopolisu a po pravici je zobrazen Lustinianus držící model Hagia Sophia.

11 – Zobrazení andělů v kupoli

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya11.jpg
ayasofya muzesinde restorasyonlar devam ediyor yogun turist ziyaretlerinin yasandigi muzeyi gectigimiz yil yaklasik 2,5 milyon kisi ziyaret etti.23 temmuz 2010.(zaman/onur coban)

Serafimští andělé, kteří chrání Boží trůn v nebi, jsou vyobrazeni v každém rohu. Obrazy andělů na východě jsou vyrobeny z mozaiky. Andělé na západě jsou prezentovány v podobě fresky. V době východního Říma byli rozbité a značně poničené. Během osmanského období, byla zobrazení andělů zakrytá.

12 – Mozaiky patriarchy v Tympanonu

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya12.jpg

Přesná data instalace nejsou známa, ale předpokládá se, že byly vyrobeny v 9. až 10. Století. Jsou umístěny v poloklenutých výklencích na stěnách tympanonů v severní části budovy. Pouze tři z patriarchálních postav vyobrazených v mozaikách přežily v zachovalém stavu. První výklenek zahrnuje Constantinople Patriarch Young Ignatios, čtvrtý výklenek je Constantinople patriarcha St. Ioannes Khrysostomos, a šestý výklenek je Antiocheia patriarcha St. Ignatios Theophoros. Postava vyobrazená v sedmém výklenku je považována za Athanasia.

13 – Mozaika císaře Alexandra

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya13.jpg

V mozaice umístěné v jihozápadní části severní galerie je zobrazen císař Alexandros (912-913).Mozaika pocházející z 10. století je jednou z nejzachovalejších mozaik v Hagia Sophia.

14 – Mozaiky Zoe a Komnenos

Zoe Mosaic se nachází na východním konci jižní galerie Hagia Sophia, její vznik se datuje do první poloviny 11. století. Uprostřed je vyobrazen Ježíš a po stranách císařovna Zoe a císař Konstantinos IX (1042-1055).

Na mozaice v Komnenosu stojí uprostřed panna Marie dítě Ježíše a s císařem Ioannesem Komnenosem (1118-1143) a jeho manželkou, císařovnou Eirene. Na pravé straně mozaiky jsou synové páru Aleksios. Mozaiky jsou darem pro Hagia Sophia.

15 – Náhrobek velitele Henricus Dandolo

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya15.jpg

Náhrobek umístěný naproti mozaice Deisis IV. patří veliteli Henricovi Dandoluovi, který vedl křížovou výpravu, zemřel v Konstantinopoli v roce 1205.

16 – Složení krize

Deisis Mosaic, umístěná nad dveřmi do galerie v části knězské místnosti, je jednou z nejslavnějších mozaik Hagia Sophia. Ačkoli existují různé názory na její vznik, předpokládá se, že byla instalována ve 13. Století. Vpravo je vyobrazena panna Marie je vyobrazena napravo od Ježíše a Ioannes Prodromos vlevo.

17 – Omphalion

Omphalion, místnost, kde probíhali slavnostní ceremonie a korunovace císařů.

18 – Sloupek přání

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya18.jpg

Severozápadně umístěný vyřezávaný sloupec také nazývaný sloupec potu nebo sloupec přání. O sloupci koluje několik mýtů. Podle jednoho z nich procházel kolem sloupu císař Lustinianus a velmi trpěl bolestmi hlavy, poté co kolem něj prošel ho bolest okamžitě odstoupila. Jakmile se tato zpráva roznesla mezi lidi, stal se sloupec vyhledávaným místem nemocných, kteří věřili, že se také uzdraví. Podle další pověsti se při páteční modlitbě, poté, co byla budova přeměněna na mešitu, nemohla modlitba uskutečnit z důvodu špatného směru budovy ke Kaabě, ale v tu chvíli se zjevil „Hızır Aleyhisselam“ a za pomoci zázračného sloupu se pokusil brátit směr budovy na Kaabu.

Zvyk, který se traduje od počátku věků po současnost, je to, že lidé vyjadřují svá tajná přání tak, že přiloží dlaň a otáčejí palcem dolů po směru hodinových ručiček.

19 – Minarety

Po dobytí Istanbulu a přeměně kostela Hagia Sophia na mešitu, byl na jedné z kupolí postaven Fatih dřevěný minaret, ale bohužel do dnešních časů nepřežil.

Minaret na jihovýchodě, Fatih Sultan Mehmet II. patří do Bayezidova období. Vzhledem k podobnosti minaretu na straně Bab-ı Hümayun s minarety mešity Edirne Selimiye II. Se předpokládá, že byl postaven Mimarem Sinanem během období Selim. Při opravách minaretů v 15., 16. a 19. století byly přidány ozdoby podle dobového stylu.

20 – Payandalar

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya20.jpg

Zdi Hagia Sophia byly vystaveny s určitým respektem k hmotnosti jeho kupole

Mimar Sinan našel řešení tohoto problému tím, že podpořil vložením oblouků s těžkými opěrnými stěnami. Opěrné zdi postavené v období východního Říma byly přestavěny a uzavřeny v kamenných ohradách. Ve východním římském období a v osmanském období bylo postaveno celkem 24 buttres, 7 na východě, 4 na jihu, 4 na severu, 5 na západě a 4 ve váhových věžích.

21 – Mramorové kostky

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya21.jpg

Dvě kostky z monolitického mramoru z helénistického období, umístěné ve starobylém městě Pergamon, byly přivezeny do do Hagia Sophia během období Murada. Ve spodní části kostek jsou kohoutky a teče z nich šerbet, náplň do olejových lamp.Kostky pojmou 1250 litrů kapaliny.

22 – Miner

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya22.jpg

Sultan III se nachází se napravo od kazatelny. Kazatelna ze 16. století je jedním z nejlepších příkladů ukázky zpracování mramoru.

23 – Hünkâr Mahfili

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya23.jpg

Sultan III. zcela přepracoval Hagia Sophia, Ahmed Han postavil Hünkar Mahfili v roce 1728. Tento mahfil byl nahrazen novým v roce 1847 během údržby a oprav nařízených Sultanem Abdülmecidem. Hünkâr Mahfili se skládá z hexagonálního prostoru na pěti sloupcích a chodby, která sedí také na sloupech. Spodní část je vyrobena z mramoru. Má dřevěnou pergolu zdobenou zlatem.

24 – Mihrab

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya24.jpg

Mihra, která se nachází v jihovýchodní části hlavní místnosti, byla průběžně opravována a zvelebována osmanskými sultány. Oltář, který byl rekonstruován v 19. století, má výklenek se sluneční clonou s hvězdnými motivy. Svícny pochází z palácového kostela uherského krále Matyáše I.  a po dobytí Maďarska, byli převezeny do Hagia Sophia.

25 – Dlaždice kolem Mihrab

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofa25.jpg

V chodbách vlevo i vpravo od oltáře jsou dlaždice. Vlevo je panel s rostlinnými motivy pocházející ze 16. století a patří ke starým Hünkar Mahfili. Panel vpravo znázorňuje Mohamedovu hrobku.

26 – Čárové značky umístěné v sekci Mihrab

Na pravé straně oltáře jsou kaligrafické desky náležející osmanským sultánům. Shora dolů; Řádek 1, Sultan II. Mahmud (1808-1839), 2. řádek, sultán II. Mahmud (1808-1839), 3. řádek, sultán III. Ahmed (1703-1730), 4. řádek, sultán II. Mustafa (1695 – 1703), znak 5. řádku, Sultan II. Vytištěno Mustafou (1695 – 1703). Vlevo jsou díla Mehmeda Yesariho a Şeyhülislam Veliyüddina Efendiho.

27 – Shadirvan

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya27.jpg

Byl postaven sultánem Mahmutem I. během oprav a dalších staveb v Hagia Sophia (1740-1741).  Şadırvan má osmicípé klenuté portikum se širokým rozpětím, které spočívá na osmi sloupech s muqarnasem. Uprostřed budovy se nachází 16dílný mramorový vodní bazén. Uprostřed bazénu je mramorová fontána. Uprostřed dřevěných okapů se tyčí malá kupole. Interiér kupole je rozdělen na sekce se zlacenými lamelami na modrém pozadí. Obecná architektura budovy se vyznačuje klasickým tureckém stylem. Kromě motivů s tureckým uměleckým stylem jsou v ornamentech i motivy vytvořené v souladu s barokním stylem.

28 – Knihovna sultána Mahmuda I.

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya28.jpeg

Místnost Sultan Mahmud I, také známá jako knihovna Hagia Sophia, byla založena a otevřena sultánem Mahmudem I.  21. dubna 1740. Podle historika Subhi Mehmeta měla knihovna při otevření sbírku 4000 děl. Částí této sbírky, byly knihy od Treasury-i Amire a druhou částí byly knihy, které dal Grand Vizier, šejk al-islám, síť Darussaade a další státní lidé Mahmudovi I. Katalog knih obsahuje úvod do zřízení knihovny Mahmuda I. a ověřovací pečeti vyšetřovatele Haremeyna, anatolských a rumunských rakevů.

29 – Mosaic Tughra sultána Abdulmecida

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya29.jpg

Tughra, vyřezávaný mozaikou na kulaté desce na pravé straně velkých dveří, patří Sultanovi Abdülmecidovi (1839–1861). Vytvoření osmanského sultána z mozaiky v 19. Století.

Architekt Fossati, byl pověřen opravou Hagia Sophia, výstavbou monogramu sultána Abdülmecida. Ten pověřil italského mozaikového umělce Lanzoniho. Lanzoni vyryl Abdulramidův monogram. Tato práce byla v průběhu let zapomenutá. O mnoho let později byla nalezena ve skladu muzea paláce Topkapı. Později byla tuğra umístěna na boční stěně hlavního vchodu známého jako císařské dveře, které se otevírají do hlavního prostoru v Hagia Sophia.

30 – Osm velkých listů

https://arkeofili.com/wp-content/uploads/2020/07/ayasofya30.jpeg

Tyto desky byly napsány kaligrafem Kazaskerem Mustafou Izzetem Efendim na zeleném pozadí vyrobeném z konopí během oprav provedených v období sultána Abdülmecida (1839–1861) v letech 1847–1849. „Alláh, prorok.“ Muhammed, Čtyři kalifové; Hz. Abu Bakr, Hz. Omar, Hz. Osman, Hz. Ali a Hz. Vnoučata Mohameda, Hz. Hasan a Hz. Hüseyin je znám jako jeden z největších kaligrafických malířů islámského světa. Je známo, že průběh desek v Hagia Sophia, který se měnil v souladu s požadavkem sultánů, kteří kralovali. Obří desky mají průměr 7,5 ma tloušťku 35 cm.

Reference

Akgündüz, A., Öztürk, S. Ve Baş, Y. (2005). Chrám ve třikrát Hagia Sophia. Osmanská výzkumná nadace

Alan, Av, Alan, H. a Yazıcı, E. (2007). Církve v Turecku. Istanbul.

Hagia Sophia-i Kebir Mosque-Istanbul (ty). Turecký kulturní portál. Přístup na adresu https://www.kulturportali.gov.tr/turkiye/istanbul/gezilecekyer/ayasofya-muze

Listy Hagia Sophia (ty). Klasická turecká nadace pro umění, přístupová adresa http://www.ktsv.com.tr/29-ayasoyfa-levhalari

Belge, M. (2018), Istanbul Travel Guide. Istanbul: Publishing Publishing

Science, C. (2018). Historický poloostrov Sultanahmet.

Deniz, T., a Savaşkan, Y. (2018). Příspěvek muzea Hagia Sophia k istanbulské kulturní turistice v rámci nemovitého kulturního dědictví. Safran Culture and Tourism Research Journal, 1 (2), 92-103. Přístupová adresa https://dergipark.org.tr/en/download/article-file/529201

Dilbaz, S. (2018). Istanbulská římská perioda.books.google.com

Erdihan, Y. (2010). Mozaiky Zoe a Komnenos v Hagia Sophia: Srovnávací studie o uspořádání obrázků a tématu. (Nepublikovaná diplomová práce). Istanbulský ústav sociálních věd, katedra dějin umění, Istanbul.

Erdogan, EG (2012). Obecné informace o Hagia Sophia, její historii a architektonických prvcích v byzantském období. Istanbul Journal of Social Sciences, 1, 1-7. Přístupová adresa https://scholar.google.com/citations?user=lXTcu7kAAAAJ&hl=cs

Eyice, S. (1984). Hagia Sophia 1.Istanbul: Od Yapı ve Kredi Bank Kulturní a umělecké služby

Eyice, S. Hagia Sophia. Náboženská nadace Turecka Encyklopedie islámského testovacího vysílání. Přístupová adresa https://islamansiklopedisi.org.tr/ayasofya

Guler, T. (2015). Şehsüvar-ı Cihangir Fatihname. Istanbul: Ötüken Publications

Tunç, Ş. (2018). Starověké tajemství Istanbulu, Hagia Sophia. Istanbul: Motto Publishing